Je neoddiskutovatelným faktem, že obchodní strategie "Vše pro zisk" praktikována po dlouhá léta společností RPG Byty (dnešní Residomo) byla hnací silou přeměny části kdysi lukrativní městské čtvrti Karviná-Nové Město v nehostinné a stěží obyvatelné ghetto s bezmála dvěma desítkami zdevastovaných či značně vylidněných činžovních domů odsouzených dnes k brzkým demolicím v důsledku nezodpovědně prováděného přidělování bytů jakékoliv nepřizpůsobivé chamradi, postrádající byť jen ty nejzákladnější společenské normy slušného chování. To vše bez sebemenšího ohledu na to, jak značné nepříjemnosti to starousedlíkům žijícím v této oblasti do budoucna přivodí.
Namísto toho, aby tato společnost uznala svou spoluzodpovědnost za daný stav v této městské části a lidem musejícím dnes v důsledku demolicí opouštět své domovy usnadnila život alespoň tím, že jim nebude bránit ve výběru lokality nového bydlení, kastuje občany na vyvolené a zatracené obdobně tak, jak to známe z praxe totalitních režimů. Nájemníci jsou tak i dnes vydáni zcela na pospas aroganci a libovůli úřednické mašinérie, zastoupené v tomto případě panem Robertem Jalůvkou, jenž o dalších osudech nájemníků rozhoduje striktně byrokraticky od stolu bez hlubšího zaujetí pro individuální přístup k jednotlivým klientům. Konkrétně na moje sms zprávy o získání informací či žádosti o prohlídku konkrétních bytů (mimo lokalitu ghetta) z nabídky webových stránek společnosti Residomo pan Jalůvka zásadně nereaguje. Naopak mi jako první možnost k přestěhování byla předložena doslova nehorázná nabídka bytu na ulici Fučíkova, tedy na ulici se snad nejhorší pověstí, kde i magistrát města již v brzké době své domy zdemoluje! Zdůvodněno mi to bylo účelově zkresleným tvrzením, že pokud ke svému platu pobírám ještě příspěvek na bydlení, nemohu žádat o byt v jiné lokalitě! Přitom jak už ze samotného názvu vyplývá, bezdoplatková zóna je snad oblastí zapovězenou pro lidi pobírající od Úřadu práce dávku doplatek na bydlení, nikoliv příspěvek k nízké mzdě. To, že nájem hradím pravidelně a ze strany pronajímatele se mnou nebylo nikdy vedeno žádné řízení pro porušování sousedského soužití, nebo ohledně čehokoliv jiného, není zřejmě pro pana Jalůvku dostatečným kritériem spolehlivosti a slušnosti.
Takže i když se dnes na území města Karviné ve všech jeho částech nachází několik desítek volných bytů a společnost Residomo v médiích prostřednictvím mluvčí Kateřiny Piechowicz goebbelsovsky hlásá vstřícnost vůči svým nájemníkům, nemají ve skutečnosti tito lidé téměř žádnou možnost, že by ze svých pozic rukojmích dosáhli opuštění hranice onoho ghetta, jelikož strategickým plánem společnosti zůstává přemístění zbylých nájemníků především do těch míst a bytů, které by novými zájemci o bydlení v Karviné jinak nikdy neobsadila. Tato strategie by dávala smysl, pokud by tak bylo postupováno pouze vůči jednotlivcům či rodinám se kterými společnost již v minulosti nabyla negativní zkušenost, ale coby celoplošně aplikované řešení je tato diskriminační strategie zcela nepřijatelná, byť se ji Residomo, potažmo pan Jalůvka, snaží obhajovat rádoby humanistickým tvrzením, že společnost nechce lidi "vykořeňovat" z prostředí, kde doposud žili a proto jim nabízí byty co nejblíže původní adrese s okázalou proklamací, že se navíc jedná o byty vyšší kategorie. Jakmile však pana Jalůvku požádáte o seznam všech volných bytů vyčleněných pro přestěhovávané nájemníky, abyste si, když už tak sami, vybrali pokud možno to nejmenší nutné zlo, nepochodíte. Tento autokratický styl přidělování náhradních bytů silně evokuje nadutost Hermanna Göringa s jeho vyjádřením:
"O tom, kdo je Žid, rozhoduji já!"
Ač to dnes sice nikdo nahlas nevysloví, dá se předpokládat, že tento postup společnosti Residomo v myslích značné části obyvatel města Karviné, stejně tak jako realitních makléřů či jiných pronajímatelů bytů, ale nepochybně též mnoha úředníků, učiní i ze spořádaných nájemníků přestěhovávaných nyní pouze v rámci novoměstského ghetta, podvědomě lidi druhé kategorie s neoprávněným přídomkem problémový či nepřizpůsobivý! Navíc přihlédneme-li k faktu, že tato společnost jen velmi nerada odkrývá svým nájemníkům obchodní strategie do budoucna a již dnes nenabízí veřejně k pronájmu své volné byty v ulicích Mánesova, Zátiší, Růžová, Erbenova, Mírová, Havířská či Fučíkova, není tudíž v dohledné době vyloučena ani možnost dalších, již dnes zamýšlených, demolicí domů v této oblasti, což by pro dnes přestěhovávané nájemníky do bytů výše zmiňovaných lokalit po určitém čase zákonitě znamenalo podstoupení opětovného martyria z dalšího stěhování. Ono se neříká nadarmo, že lepší je dvakrát vyhořet, než se jednou stěhovat.
2024 ©